(ne)spoutané ženství

 

Toto je článek pro všechny ženy, které chtějí nalézt sebevědomí a sebeúctu, které cítí, že je třeba oprášit zakrnělou ženskou sílu a opět vzít život do svých rukou.

Někde v dáli slyšíte volání vaší duše, ale do teď jste se bály jí naslouchat…

Ženy, zrušte všechny dogmata. Zapomeňte na všechno, co vám kdy o ženách a ženství říkali.

Už od nepaměti se v naší patriarchální společnosti ženství potlačuje a pokřivuje, znehodnocuje a zesměšňuje, pošpiňuje a ponižuje. Všechno je to součást plánu a manipulace.

Podívejme se zběžně na historii.

Cyklická žena

Vzpomínám si, jak jsme se v dějepise učili, že se menstruující ženy izolovaly ve speciálních prostorech, protože menstruace byla považována za nečistou. V některých kulturách se po menstruaci musel udělat očistný rituál, než bude mít žena s mužem sex. Židé i křesťané měli za to, že menstruace je boží trest za neposlušnost. Od prvního sexu se žena považuje za nečistou. Dokonce porod byl považován za nečistý. V tomto článku se dočtete více o historii porodů a měnícím se přístupu k rodičkám. Našly se ale i kultury, které menstruaci oslavovaly a menstruační krev používali jako léčebný prostředek. Žen si vážili a věřili, že menstruující žena má nadpřirozenou moc. Těch je ale zoufalá menšina.

Ve skutečnosti je ženská menstruace symbolem plodnosti, spjatosti s Matkou Zemí a Měsícem, je to alchymie, je to zázrak stvoření. Je to harmonie se silami vesmíru. Je to sám Život, je v ní ukryta celá inteligence vesmíru. A hlavně, je to Dar. Dar, na které bychom měly být hrdé.

Ve středověku byly ženy pod záminkou čarodějnictví upalovány, protože uměly léčit a vyznaly se v bylinách.  Ženy, v některých zemích, stále nemají právo se vzdělávat. Nabízí se otázka „Proč“? Ze strachu z jejich potenciálu? Nebo proto, aby s námi mohli lehce manipulovat? Pravděpodobně obojí. Myslí si, že mají právo na naše těla a můžou nás znásilňovat. Chtějí, abychom si mysleli, že jsme méněcenné bytosti a mnohdy se jim to daří. Ale i tam se to postupně začíná měnit.

Slyšeli jste někdy ten divný humor, kdy muž řekne na účet skupiny žen „to nejsou lidi, to jsou samé ženské“? Víte, proč se to říká? V češtině existují slova „člověk“, „lidé“, „muž“, „žena“. V mnoha jiných jazycích, například v řečtině, angličtině nebo francouzštině se řekne člověk a muž jedním slovem – např. „l’homme“ znamená člověk i muž. (a to jsou pouze jazyky, se kterými jsem se setkala). Tudíž se má za to, že muž je člověk, kdežto žena je prostě žena.

Za vším hledej… ženu??

Ale kdo jsou ti, co takhle manipulují ženy a potlačují ženský princip?

Odpověď vás asi nepřekvapí – jsou to naši milovaní muži. Abych byla přesnější, často to byla spíše církev. Ve které jsou samozřejmě zase muži…

Ale proč? Proč jim tak moc záleží na tom, abychom se cítily méněcenné? Ze strachu. Ale ze strachu z čeho? Můžu pouze polemizovat. Odpověď by možná zabrala celou knihu.

Církev je opravdu mazaná.

Už na samém prapočátku historie, v příběhu Adama a Evy, z Evy udělala hříšníci. Tím, že jedla zakázané ovoce, z ní vlastně udělala hloupou, nerozvážnou, chamtivou bytost, která byla stvořena pro Adamovo potěšení. Adam byl pouze vmanipulován Evou, a nevěděl, co jí.. 😀 Nebyla ani stvořena jako plnohodnotný člověk, ale pouze z jednoho jeho žebra. Věřím, že tento příběh byl ve skutečnosti úplně jiný, než se ho „ujala“ církev. To, co známe my, je stupidní příběh, kterému bohužel věří milióny lidí, aniž by se nad ním dále zamýšleli. Prosím vás, otevřete už oči a přestaňte věřit takovým blábolům, které byly přetvořeny k manipulaci lidí! Samozřejmě, mužům se tomuto příběhu lehce věří, hraje to totiž na strunu jejich eg. Věřím ale, že i některým mužům se to zdálo divné už v základní škole v hodinách náboženství… Něco na tom příběhu prostě nesedí a nevíme co. Je to naše intuice, která nám šeptá, že jsme se právě stali obětí manipulace.

Intuice. Možná proto se nás žen církev a muži bojí. Není divu, že si nás nepouští mezi sebe; údajně to tak chtěl Ježíš… Údajně si vybral za apoštoly samé muže. Slyšeli jste ale někdy o teorii, že mezi nimi byla i jedna žena? Že by zase zasáhla církev a vymazala tuto skutečnost ze světa?

Začalo to už zmanipulováním příběhu Adama a Evy. Z generace na generaci se předávalo toto postavení žen ve společnosti, po tisíce let. Teď, konečně, se ženám začíná vracet síla a ženy začínají bojovat za sebe, ale ještě i dnes se nám muži často vysmívají a nazývají nás feministkami.

Matriarchát vs Patriarchát? Omyl…

Moc zajímavé jsou definice slov „matriarchát“ a „patriarchát“ podle Wikipedie.

„Matriarchát se vyznačuje podle Bachofena, švýcarského antropologa, „důrazem na krevní pouto, rovnost všech lidí, nepodmíněnou lásku, vazbu k půdě a pasivní přijetí přírodních daností. V matriarchátu je silný prvek rovnosti, protože všichni jsme děti matky Země, která má všechny své děti stejně ráda. Láska se zde nezakládá na zvláštních zásluhách, ale štěstí, jako cíli života. Ten tak získává nejvyšší hodnotu. V tomto systému je nejposvátnější vazba matky a dítěte.“ – Krásné, že? Co se na tom komu nelíbí, že už dávno nemáme matriarchát?

Patriarchát  „je forma společnosti, kde vládne muž (otec nebo obecně samec) či muži. Patriarchát se v zásadě zakládá na androcentrismu, jehož jádrem je předpoklad, že muži a jejich prožívání světa jsou standardem, kterým jsou následně ženy poměřovány.“„Původně pojem „patriarchát“ popisoval sociální systémy založené na autoritě muže jako hlavy rodiny. Pojem „patriarchát“ je užíván v řadě případů, kdy je třeba popsat stav mužské dominance, a to nejen nad ženami, ale nad strukturou společenských vztahů obecně.“„V souvislosti s androcentrickým pojetím genderových vztahů mluví Bourdieu o tzv. symbolickém násilí. K němu dochází tehdy, pokud ovládaný nemá jinou možnost, než vládnoucího a jeho nadvládu uznat, protože k reflektování jeho i sebe sama a vztahů k němu disponuje pouze nástroji poznání, které s ním má společné a které jsou osvojenou formou nadvlády a ukazují takto vytvořený vztah nadvlády jako přirozený.“

Shrnuto podtrženo, slova „patriarchát“ a „matriarchát“ nejsou antonyma, jak by se mohlo na první pohled zdát. Matriarchát klade důraz na rovnost a lásku, kdežto patriarchát na nadvládu jednoho pohlaví. Nebude tudíž vůbec feministické, budeme-li propagovat zavedení matriarchátu. Můžeme začít třeba hned u nás doma!

…A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům…

Máme jednu velkou vinu. Jsme matky. A jako matky vychováváme děti. V důsledku jsme to my, kdo vštěpuje našim dětem hodnoty. Učme je proto lásce, úctě a respektu ke všem živým bytostem. Budoucnost lidstva je v našich rukou. V rukou matek. Věnujte se proto svým dětem, ať citově nestrádají a vyrostou z nich silné a milující bytosti.

Zpátky do přítomnosti

To, co bylo, ale není tak důležité. Jen jsem vám chtěla krátce objasnit, odkud pocházejí ty pocity nejistoty, nízké sebedůvěry, nevážení si sebe sama, svého těla, nedůvěra v sebe samu.

Už se tak cítit nemusíte.

Můžete se rozhodnout, že si vezmete svou sílu zpátky a budete opravdové a silné ženy, které nepotřebují poslouchat muže, protože mají svou intuici a vědí, co je správné. Nebojte se, že ztratíte muže. Naopak. Vědomí muži vás za to budou milovat ještě více! Muži chtějí mít vedle sebe Ženu. Chtěla bych, abyste si uvědomily, že je to celé iluze, ve kterou jsme uvěřily. Nejsme to, za co nás vydávají nebo za co se samy vydáváme. Nechaly jsme se zmanipulovat.

Jsme krásné. Jsme moudré a láskyplné bytosti. Jsme silné. Jsme nositelky života!

Ženy, buďte hrdé na to, že jste ženy!

Jsme blíže Pravdě, protože jsme od přírody spjaty s Matkou Zemí a s měsícem. Tančíme s ní, máme její moudrost. Jsme takové zmenšeniny Matky Země. Tak, jako věříte, že když zasadíte semínko, vyroste vám rostlinka, tak důvěřujte i samy v sebe a ve své schopnosti. Nebojte se projevit a říct svůj názor. Pokud vaše jednání vychází ze srdce, nemůžete se splést.

Jsme blíže Pravdě, protože ji dokážeme cítit. Umíme lépe naslouchat svému srdci, muži jsou více v hlavě. Přestaňte mít dojem, že muži vědí věci lépe než vy. Nevědí. My nemusíme číst knihy ani příliš studovat. Pravdu máme v sobě. Pravdu nevymyslíte mozkem. Neplatí na ni žádné definice.

Na závěr nutno říci, že si vážím mužů. Opravdových a vědomých mužů. Mužů, kteří jsou vědomí a těch, kteří si váží Matky Země a kteří ji respektují.  Protože dokud si nebudeme vážit Matky Země, nebudeme si vážit ani žen, potažmo života. V prach se obrátí celá naše civilizace. A pak možná někdy, dostaneme další šanci.. Už po tisícé…

Vaše,

Dcera Země